Staňkovský rybník

28. 7. 2016

A začneme trochu zvesela:

No a proč ne, když je tady samá voda ...

Staňkovský rybník

Pro sportovní rybolov je Staňkovský nejvíce vyhledávaným rybníkem Třeboňska; ročně se zde prodá až 8000 kusů povolenek k lovu ryb na udici. Rybník je proto - jako i ostatní rybníky určené ke sportovnímu rybolovu - pravidelně v průběhu roku zarybňován.

1. Vydali jsme se do Staňkova

Po přenocování v apartmánu v Třeboni jsme hned dopoledne vyrazili na cestu rybničnatou krajinou do Staňkova. Cesta tam není dlouhá, všeho všudy asi 22 km, ale řidič zde musí být opatrný, protože je to nejen krajina rybníků, ale hlavně cyklistů. Tady asi většina turistů přijíždí s bicyklem. U okraje vozovky jsme co kousek potkávali skupinky cyklistů, kteří hned po ránu vyrazili na svůj okruh. Protože začít se má hned odmala, pohybovaly se tam celé rodinky s dětmi, hezky s přilbou na hlavě. My jsme se samozřejmě šli podívat k rybníku.

Obec Staňkov ležící cca 2 km severovýchodně od Chlumu u Třeboně se rozkládá pod vysokou hrází Staňkovského rybníka. Vyjádřeno v kostce:

Vznik: 1654
Rozloha: 18,87 km2
Počet obyvatel: 220
Pošta: 378 06

První písemná zmínka o obci Staňkov pochází z roku 1654.

Autobusová zastávka Staňkov

Vznik obce spadá tedy do druhé poloviny 17. století, kdy byly vybudovány první selské usedlosti v blízkosti výpusti nově postaveného velkého rybníka zvaného Soused. Jeho hráz budila respekt svou mohutností a se svými 18 m je dodnes nejvyšší rybniční hrází v ČR. K dalším primátům rybníka, díla známého stavitele Mikuláše Rutharda z Malešova, patří jeho délka dosahující téměř 7 km.

Dějiny i současnost Staňkova jsou ovlivněny tedy blízkým Staňkovským rybníkem, hranicí s Rakouskem, a jsou podobné historii nedalekého Chlumu u Třeboně. Nikdy zde nebylo moc sedláků, protože zdejší terén nedovoloval příliš rozšiřovat polní plochy. Stejně jako v Chlumu i zde se zpracovávala železná ruda a ve zdejším hamru pod hrází rybníka stála kovárna. Po roce 1920 vesnice dostala částečně rekreační charakter.

Staňkov leží v jednom z cípů Staňkovského rybníka a není tedy divu, že je vyhledávanou rekreační oblastí. Během letní sezóny se díky mnoha kempům na jeho březích počet zdejších obyvatel několikanásobně zvětší.

Pohled na rybník od silnice

2. Název obce a základní údaje

Své jméno získala obec zřejmě od "staňků/staňkovů", což byla strážní stanoviště v okolí rybníka Soused, na kterých část osádky chlumecké tvrze střežila stezku spojující české a rakouské země. Podle názvu obce byl později přejmenován rybník na Staňkovský. V průběhu staletí stavěli noví obyvatelé své chalupy v různých lokalitách, čímž získala obec svůj zvláštní "roztroušený" charakter.

Letecký pohled na Staňkov

Přestože Staňkov jako součást chlumeckého panství patřil několika různým majitelům, udržel si po většinu doby své existence zemědělské zaměření. K důležitým hospodářským aktivitám na území obce patřila vždy i těžba dřeva z okolních lesů a chov ryb na celé řadě rybníků, z nichž některé již neexistují. V různých obdobích se zde těžil také stavební kámen a rašelina pro potřeby chlumeckých skláren.
Ty téměř po celé 19. století provozovaly v obci hamr na zpracování surového železa, jemuž dodávala energii voda ze Staňkovského rybníka. Z historie místních řemesel zaslouží rovněž zmínku hrnčířství, výroba cihel, dřevěných šindelů a zejména pálení kolomazi hned v několika pecích.

Z památných objektů obce můžeme jmenovat jen boží muka z roku 1808, stojící 1 km severozápadně od obce ve směru na Mirochov. V obci je zděná kaplička s dřevěnou oplechovanou zvoničkou.

Kaplička

Pomník obětem 1. světové války

Historický snímek Staňkova

3. Rozvoj turistického ruchu

Ve 20. letech minulého století se novým fenoménem místního podnikání stává turistický ruch, a to poté, co pražští trampové a skauti objevili úžasnou romantiku lesy obklopeného Staňkovského rybníka.

Podél jeho břehů vyrůstá řada "měšťáckých" chat a srubů, v obci pak několik ubytovacích hostinců.

Hotel Česká Kanada ve Staňkově se nachází mezi známými rybníky Hejtman a Staňkovský v malebné vesničce na Třeboňsku.
V přízemní části nově zrekonstruovaného hotelu je restaurace s venkovním posezením a snídaňovým salónkem pro hotelové hosty.

4. Klady a zápory rybníka v příhraniční oblasti

Staňkov se v roce 1938 zapsal mezi místa, kde za vypjaté mezinárodní situace došlo k boji. Poblíž obce byl hraniční přechod do Rakouska a celnice, a právě na ten v roce 1938 zaútočili němečtí nacisté, ale čs. stráž v boji útok Němců odrazila. Po roce 1948 se v těchto končinách usadila Pohraniční stráž a byl zakázán vstup do okolní přírody i do Staňkovského rybníka. Nepřístupná hraniční zóna začíná hned za obcí, veškeré objekty na jejím území jsou nemilosrdně zbourány. Období "oteplení" ve 2. polovině 60. let přináší posun této zóny dále za vesnici a vznik prvního veřejného tábořiště. Po "sametové revoluci" v roce 1989 se všechna krásná zákoutí Staňkovského rybníka a celého rozsáhlého polesí opět otevírají. Patří mezi ně mimo jiné i rašeliništní přírodní rezervace Pele a starobylý bukový les "Chlumec". Vzniká celá řada soukromých tábořišť, stejně jako dalších sezónních stravovacích a ubytovacích zařízení.

5. Staňkov - to je hlavně rybník!

Katastrální území: Staňkov
Katastrální výměra: 272 ha
Vodní tok: Koštěnický potok
Plocha povodí: 124,2 km2
Kóta hladiny: 470,340 m n. m.
Stálý objem vody (stálý prostor): 6,33 mil. m3
Výpusť: kombinovaná - 3 dřevěné trouby a štola 2,5×3 m, hrazené šikmými dřevěnými lopatami
Vznik: 1550

Staňkovský rybník nazývaný též lidově Rybník Staňkov je díky své rozloze šestým největším rybníkem na Třeboňsku a sedmým největším českým rybníkem. Rybník leží na východní straně Třeboňska poblíž Chlumu u Třeboně a u státní hranice s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy, která prochází po jeho východním břehu v různě velké vzdálenosti od něj.

Tento rybník má celou řadu nej. Je to nejdelší rybník u nás (vzdušnou čarou je dlouhý více jak 6 km) a nejhlubší rybník u nás (hloubka u hráze cca 16 m). Staňkovský má také nejdelší obvod rybníka (25 km). Je však také nejméně výnosným rybníkem zdejší oblasti. Délka vzdutí na Koštěnickém potoce dosahuje 4 km. Je napájen mnoha drobnými potoky od severu, ale také z Rakouska - například z rybníku Rubitzkoteich. Dříve byl větší o rozlohu současného rybníka Špačkov, který byl od něj později oddělen, kvůli výnosnějšímu chovu ryb. Výpusť je unikátní. Jedná se o tři dřevěné trouby a štolu o rozměrech 250×300 cm společně hrazené dřevěnými lopatami.

Staňkovský rybník patří mezi nejkrásnější jihočeské rybníky. Jeho využití je především rekreační. Již řadu let je zde také provozován sportovní rybolov.

I takový může být někdy "úlovek"

To je ale macek :-)))

Lovené ryby: kapr, lín, amur, plotice, perlín, okoun, štika, candát, úhoř

Výlov rybníka

6. Historie rybníka

Tento rybník byl u nás ve své době dlouho prvním největším a nejvodnatějším rybníkem. Rybník založil v r. 1550 Mikuláš Ruthard z Malešova jako údolní přehradu na Koštěnickém potoce. Původně byl rybník nazván Soused, později Velký Bystřický. Mikuláš Ruthard je autorem i tzv. chlumecké rybniční soustavy, která včetně geniální přehrady právě rybníka Staňkovského dokazuje jeho nadání a stavitelské schopnosti.

Hráz rybníka je poměrně krátká (170 m), ale je rozložitá (v koruně hráze je 20 m široká) a vysoká. Předpokládá se, že původně zde bylo jezero uzavřené skalním prahem, do něhož je prolámána štola pro základovou výpusť. Břeh je většinou pokryt lesy; rybník má písčité dno i pláže.

Proč jet k moři, když můžeme do Staňkova?

7. Koštěnický potok

Koštěnický potok (německy Neumühlbach) je potok v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Jeho délka je 41 km a odvodňuje území o rozloze 171 km2. Je pravostranný přítok Lužnice.
Pramení asi 4 km jižně od obce Kunžak na svazích vrchu Vysoký kámen (738 m). Teče západním směrem, pak se stáčí na jihozápad a nedaleko od Nové Bystřice tvoří v délce asi 10 km státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Nedaleko Chlumu u Třeboně potok ústí do řeky Lužnice.

8. Mikuláš Ruthard z Malešova (?-1576)

byl český rybníkář působící v okolí Chlumu u Třeboně.
Pocházel z okolí Kutné Hory z vladyckého rodu. V jižních Čechách působil jako purkrabí a hejtman.
Vybudoval rybniční soustavu v okolí Chlumu u Třeboně na panství Krajířů z Krajku. Jejími součástmi jsou údolní Staňkovský rybník, nejhlubší v Čechách (založený roku 1554), rybník Hejtman a další.
Rybníkářstvím se mínila činnost rybníkářského cechu. Ve středověku se rybníkářský cech zabýval projektováním, realizací, přestavbami a opravami rybníků a souvisejících děl.

Hejtman

9. Rada odborníka - Kde je nejlepší kapry hledat?
Rybářům, kteří nemají revír dokonale přečtený, doporučuji pro začátek řeku, kde jsou ryby mnohem víc aktivní a často migrují. Musí odolávat proudu a to je stojí hodně energie, takže víc žerou. Nejčastěji vyhledávají hluboké úseky nad jezy, s dostatkem přirozených úkrytů. Oblíbené jsou potopené stromy, větve a různé nerovnosti na dně. Zdržují se i v tůních na rozhraní proudu a klidné vody. Ve stojaté vodě leží většinou na jednom místě bez hnutí i několik dní. Potravu přijímají minimálně a je nutné líčit v blízkosti zimoviště. Vhodná místa hledáme během roku pomocí echolotu.

Ideální jsou díry na dně nebo stejně jako na řece, v přirozených úkrytech. Výsledky pak mohou být různé:

Obvod 25 km zaručuje, že každý zde nalezne vhodné místo k rybaření. V horní zúžené části rybníka je z důvodů ochrany ekologicky cenné lokality rybaření zakázáno. Z důvodu umožnění nerušeného přirozeného výtěru ryb je zakázán veškerý rybolov v mělké severozápadní zátoce rybníka (tzv. bačkoře).
Rybolov je zakázán veřejnosti z dělící hráze mezi rybníkem Staňkovský a rybochovným rybníkem Špačkov. Když však zaberou, dopadne to takhle: